1967

 

V tomto roce byl založen oddíl České Házené v Louce u Litvínova pod názvem TJ Baník Louka u Litvínova. Základ založeni oddílu tvoří družstvo žaček a funkcionářů z místní TJ. Jedinou  byl  post trenéra. Trenérem byl p. Karel Tomčík z Litvínova, který pomáhal po stránce odborné položit základy České Házené v naší obci. Házená v Louce doznala velkého rozruchu a v časovém  horizontu dvou let náš oddíl disponoval třemi věkovými kategoriemi, od žaček až po družstvo žen. Po odchodu p. Tomčíka od roku 1968 už na postu trenéra působila členka naší mateřské TJ p. Erika Čechová již s příslušnou kvalifikací. V roce 1971 přechází řada našich hráček do TJ CHZ Litvínov hrát II. Ligu a z důvodů nízkého počtu hráček náš oddíl České Házené přerušuje svojí sportovní činnost.

Fotografie zakládajících hráček oddílu České Házené v Louce dne 8 února 1969

 

Z leva stojí: trenérka Čechová E.—Weisová M—

Salačová M—Trnková D—Trnková I

Z leva sedící: Sedílková Z—Gurtlerová M—

Salačová L—Jižová Z.

1976

Rok 1976 je mezníkem obnovení činnosti oddílu házené v Louce.Iniciátorem myšlenky byl p. Vlastimil Kafka, který přesvědčil řadu bývalých hráček. Od poslední sportovní činnosti oddílu házené se změnila řada věcí, jak po stránce organizační, technické tak i sportovní.

V první řadě se změnil název z ČESKÉ na NÁRODNÍ HÁZENOU—roku 1971. Jako další podstatou bylo nutné najít vhodné místo pro účinkování nově se tvořícího oddílu. V neposlední řadě se muselo zajistit technické zázemí—brány a sítě, míče ale i—dále se musela řešit i otázka vhodného sportovního areálu. Právě v tomto směru musíme i po létech poděkovat p. Kafkovi za nezměrné úsilí v organizování veškeré činnosti směřující k výslednému efektu spojeným do podoby účinkování nově se tvořícího oddílu.Vše se podařilo zajistit do začátku sezóny 1976/77 a naše ženy po prvním roce obnovením činnosti skončili v krajském přeboru na pěkném 7. místě z 12 –ti účastníků severočeské oblasti. Na adresu p. Kafky musíme dodat, že v roce 1977 šel ve svém úsilí tak daleko, že byl iniciátorem myšlenky a následné realizace utvoření dalšího družstva v oddíle a to celku mužů. Muži v měsíci červenec—srpen provedly rozsáhlou rekonstrukci nového areálu národní házené a vybudovali dílo v hodnotě 200 000 Kč, a to vše ve svém osobním volnu. Na tehdejší dobu to byl úctyhodný výkon, který byl po zásluze oceněn tehdejším OV ČSTV finanční dotací na dovybavení oddílu národní házené.

 

Zakládající družstvo mužů TJ Baník Louka  —  sezóna 1977—1978

 

Z leva stojí: Dvořák J.—Kratochvíl M.—Kratochvíl P.

Hájek K.—Škabrada B.—Kindl F.

 

Z leva sedící: Studnička P.—Fiala M.—Blažek V.

Srbecký F.—Dvořák J.

 

Z hlediska sportovní etiky lze bez nadsázky konstatovat, že právě tito členové nejsou i po letech doceněni za přínos, který pro náš oddíl vykonali. Řada lidí z pozdějších generací si nepřipouští skutečnost, že právě těmto lidem mohou děkovat za svojí sportovní kariéru. Díky těmto zakladatelům házené později vyrostla řada výborných házenkářů nejen mužské generace v našem oddíle, kteří svůj sportovní elán rozvíjeli za zcela jiných a odlišných podmínek.Každý oddíl si zakládá na svých oddílových tradicích mnohdy i 70-ti letých, protože k tradici patří vše, co za celá léta vytvářely lidé, kteří měly sportovního ducha a zejména chuť na  principech pro vlastní oddíl něco dokázat.Členové zakládající generace ať již ženy či muži svým osobitým přístupem tyto vlastnosti určitě naplňovali. Bohužel v Louce v klubovně oddílu národní házené budete marně pátrat po takové samozřejmosti, jako je zmínka o historii našeho oddílu a zejména členové z řad mládeže tak neznají skutečnou tradici vlastního oddílu, což je v skutku smutná záležitost. Jediná soudobá historie je fakt, že areál národní házené i po třiceti letech má podobu, jak jí vytvářely lidé, kteří házenou zakládaly s velkými plány do budoucna. Největší úspěchy zaznamenává náš oddíl na přelomu tisíciletí, kdy zažíváme velkou euforii z druhé a posléze i první ligy mužů, která se u nás hrála. Po několika leté účasti v těchto nejvyšších soutěžích na nás dolehl důsledek nekvalitní práce na úseku výchovy mladé generace. A pro nás toto procitnutí bylo daleko bolestnější, protože začátek „nové¨činnosti opět musel začít od svého základu. Jinými slovy začínáme znovu od mládeže. Tato práce je pro nás daleko složitější, jak z hlediska finančního, tak i technického. Naši mládeži v současné době nemůžeme nabídnout tak  zázemí jako jiné oddíly v našem kraji. Přes všechna úskalí nejsme ochotni se ze současným stavem smířit a do budoucna plánujeme určité změny.